VÝRBA ŽINČICE
Když už se pojednává o výrobě sýrů sluší se zmínit o jeho vedlejším produktu sýrů o žinčici, která se vyrábí ze syrovátky, která se oddělí od pevné složky při srážení mléka.
Syrovátka, která zbyla po odkapaní sýra se zahřívá a po překročení teploty 50 C se mléčné bílkoviny srážejí a vystupují na povrch, teplota při zahřívání by neměla překročit 85 C jak se to někdy praktikuje že se dosahuje až bodu varu čím se tyto bílkovinné části vysrážejí na tuhé zrna a tekutá část se už těžko spojuje s těmito pevnýma částmi. Správný postup je takový, že po dosažení těchto 85 C se přestane tekutina zahřívat a povrch vysrážená část se posbírá i s části ostatní tekutiny s odhadem 35 % žinčice se vyrobí z celkového množstva Syrovátky. Zbytek tekutiny se může dobře zužitkovat na zkrmovaní pro prasata nebo drůbež či psy tím, že se zahusti šrotem chlebem a bramborami apod. Já sám mám zkušenost jak prasata dobře rostou při zkrmovaní této tekutiny. Abychom nemuseli denně mimo jiných věci nosit ze salaše tuto tekutinu, dali nám naší na salaš dvě male prasata abychom je tam tím krmili. Měli jsme jim k tomu vařit brambory a přidávat žitný šrot. Jenže jak to chodí u mladých lidí, že se nám nechtělo se zdržovat vařením brambor, a tak jsme prasatům dávali do této tekutiny jen něco šrotu někdy nějaké zbytky chleba a když se asi po dvou měsících přišla podívat matka, tak se chytala hlavu a ptala se kde jsou ty prasata? Prasata velice během té doby vyrostla, ale připomínala spíše mladé srnky – měla dlouhé nohy a hubené břicho. No když je matka vzala domů do svojí péče velice rychlé dostala typické prasečí rysy. Jinak sládka žinčice v teplých letních měsíců během třech dnů podobně jako sladký sýr zkvasí, čím se z ní právě v tomto teplém období lahodný nápoj. Jinak se kvašení urychlí, když se do ní přilije už kysela žinčice nebo obráceně, že se obyčejně dolívá do kyselé žinčice.
Když už se pojednává o výrobě sýrů sluší se zmínit o jeho vedlejším produktu sýrů o žinčici, která se vyrábí ze syrovátky, která se oddělí od pevné složky při srážení mléka.
Syrovátka, která zbyla po odkapaní sýra se zahřívá a po překročení teploty 50 C se mléčné bílkoviny srážejí a vystupují na povrch, teplota při zahřívání by neměla překročit 85 C jak se to někdy praktikuje že se dosahuje až bodu varu čím se tyto bílkovinné části vysrážejí na tuhé zrna a tekutá část se už těžko spojuje s těmito pevnýma částmi. Správný postup je takový, že po dosažení těchto 85 C se přestane tekutina zahřívat a povrch vysrážená část se posbírá i s části ostatní tekutiny s odhadem 35 % žinčice se vyrobí z celkového množstva Syrovátky. Zbytek tekutiny se může dobře zužitkovat na zkrmovaní pro prasata nebo drůbež či psy tím, že se zahusti šrotem chlebem a bramborami apod. Já sám mám zkušenost jak prasata dobře rostou při zkrmovaní této tekutiny. Abychom nemuseli denně mimo jiných věci nosit ze salaše tuto tekutinu, dali nám naší na salaš dvě male prasata abychom je tam tím krmili. Měli jsme jim k tomu vařit brambory a přidávat žitný šrot. Jenže jak to chodí u mladých lidí, že se nám nechtělo se zdržovat vařením brambor, a tak jsme prasatům dávali do této tekutiny jen něco šrotu někdy nějaké zbytky chleba a když se asi po dvou měsících přišla podívat matka, tak se chytala hlavu a ptala se kde jsou ty prasata? Prasata velice během té doby vyrostla, ale připomínala spíše mladé srnky – měla dlouhé nohy a hubené břicho. No když je matka vzala domů do svojí péče velice rychlé dostala typické prasečí rysy. Jinak sládka žinčice v teplých letních měsíců během třech dnů podobně jako sladký sýr zkvasí, čím se z ní právě v tomto teplém období lahodný nápoj. Jinak se kvašení urychlí, když se do ní přilije už kysela žinčice nebo obráceně, že se obyčejně dolívá do kyselé žinčice.
