Jestliže ten Kollár říka, že:“…tam se písně
nedělají ale rostou jako květiny na louce…“, kolikrát když slyším tu krásnou píseň českého
skladatele ,dobrého a statečného člověka Karla Hašlera, kde se m.j. zpívá: „…tak jako na louce kytička, vyrostla nám ta
naše písnička…“ tak si kladu otázku, zda při jejím skládáni neměl před sebou
tato Kollárova slova. A tak bych chtěl
zakončit tuto mou úvahu o naších lidových písních, aby byly i nadále zpívány,
jak nás k tomu vyzývají další slova té písně: „ …zpívejte
lidičky, ty naše písničky z Moravy, Slovenska, Čech,“a podobně jako se vyjádřil
Andrej Kmeť „…zachytávaja sbieraj tie krásy a skvosty ľudu slovenského i
v inych krajoch, ba v každom kúte, lebo hynú, aby nám nezahynuly nenahraditeľne a bez stopy a bez
pamiatky.“ A podobně se vyjádřil i autor
monografie Detva - Karol Medvecký :“…Preto sberajme – kým jesto ešte času –
naše ľud. piesne a nielen sbierajme, ale aj spievajme ich mileradi. Ukažme aj nášmu ľudu, že sú jeho piesne krásne, vzácne, súce nielen do chatrč
chudoby, lež i do dvorán vzdelancov. „Medvecký nakonec uzavírá svou kapitolu
slovy: “Vďaka Bohu, že ľud náš tlačený macošským osudom, zachoval ešte
v srdci svojom teplý kútik pre poeziu, pre krásu a kus bodrej mysle
k nevinnému vyrušeniu!“ A nebyla by
úplná tato moje úvaha, kdybych necitoval některou z myšlenek velkého Detvana ze současnosti, profesora Štefana Nosáľa který toho pro
lidovou píseň udělal ve své bohaté umělecké práci tolik! „Vďaka vám, naši otcovia,
ktorí ste nám vo svojej chudobe zanechali také bohatstvo, vďaka vám, generacie Lučničiarov, ktorí ste tieto
hodnoty zušľachťovali a rozdávali nadšeným divákom…“ No a jak říkal Jindřich
Hovorka, „lidové písni se má sloužit a ne jí zahalovat do nesmysleného šatu“. Tak tedy vy pani muzikanti hrajte: dobrým lidem pro radost, a těm zlým na
zlost, nebo jak to prý říkával jeden z „velké trojky“ primášů o jejichž
velikosti svědčí už jen busty ve strážnickém areálu - Jožka Kubík, „Naší
povinnosti je dělat lidem radost, a na
sebe budeme mít čas až v příštím životě“.
